layer slider
layer slider
Share Tweet

Romové v Bulharsku

Bulharsko je parlamentní demokracie s vysokým stupněm politické, administrativní a ekonomické centralizace, kde má nejsilnější výkonnou pozici premiér. Bulharsko má cca 7 364 570 obyvatel. Je členem Evropské unie, NATO a Rady Evropy; je zakládajícím státem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); třikrát přijala křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Ekonomika Bulharska funguje na zásadách volného trhu (větší soukromý sektor a menší veřejný). Dle Světové banky je industrializované Bulharsko země s vyššími středními příjmy. Před hospodářskou krizí v roce 2008 zažilo rychlý hospodářský růst. HDP na obyvatele se odhaduje na 14 400 dolarů a průměrná měsíční mzda je cca 554 USD. Mezinárodní ukazatel lidského rozvoje Bulharska je 0,777. 

Stručná prezentace Romů v Bulharsku 

Oficiální počet Romů žijících v Bulharsku je 370 000, ale neoficiální odhad hovoří o 700 000 až 800 000. Romské komunity v zemi se dělí do tří skupin - Yerlii, Kardarashi a Rudari. Každá skupina je rozdělena do podskupin, které se liší především v jejich mluveném dialektu a tradiční mužské profesi. Lidé z romské etnické skupiny obývají všechny regiony v zemi. Jejich podíl v populaci je největší v regionu Montana (12,7%), Sliven (11,8%), následuje region Dobrich (8,8%), Yambol (8,5%). Průměr země je 4,9%. Přibližně polovina (55,4%) osob, které se cítí být Romy, bydlí ve městech. 

Bulharsko je jednou z osmi zemí, která v roce 2005 podepsala deklaraci a připojila se k iniciativě "Dekáda romské inkluze 2005-2015".  V roce 2008 země přijala "Národní akční plán" v rámci iniciativy. Od roku 2012 má Bulharsko mít v rámci EU novou strategii pro integraci Romů "NRIs 2012-2020" a akční plán k provádění strategie. Dalším důležitým přijatým dokumentem v Bulharsku je "Strategie pro integraci dětí a žáků z etnických menšin", přijatá v roce 2004 a aktualizovaná v roce 2010. 

Situace v oblasti vzdělávání Romů 

Zlepšení přístupu ke vzdělání pro Romy je nejen problémem Romů. Mnoho mezinárodních studií ukazují silnou vazbu mezi úrovní vzdělání pracovní síly a ekonomickým růstem. Velkým problémem je, že významný podíl romských dětí není registrován na školách nebo předčasně ukončí školní docházku. I ti, co školy navštěvují, získávají méně kvalitní vzdělání. 

Sčítání lidu v roce 2001 ukázalo, že Romové jsou nejméně vzdělaná skupina v bulharské populaci. Ve věkové skupině 25 až 64 let je 12,7% negramotných Romů, střední a vyšší vzdělání má jen 7,2% Romů. 

Podle Strategie pro integraci vzdělávání dětí a studentů z etnických menšin patří mezi nejvýznamnější problémy velký počet dětí bez postižení ve speciálních školách, adaptace romských dětí v mateřských a základních školách, nedostatečná znalost bulharského jazyka, která vede k neuspokojivým výsledkům ve škole. Chudoba je jedním z hlavních faktorů pro nepravidelnou docházku a progresivní nárůst počtu školních výpadků. 

Jedním z hlavních problémů je přítomnost "romských" segregovaných škol, nejčastěji v romských ghettech nebo čtvrtí obývaných Romy. Romských žáků je v takových školách často 100%. Úroveň vzdělání je mnohem nižší než ve smíšených školách, integraci brání nedostatek kontaktu s bulharskými spolužáky a nedostatek kontaktu s většinovou společností. 

Podle nejnovějších údajů z Ministerstva školství a vědy 30 000 romských dětí žijících ve městech navštěvuje mateřské školky a školy, které navštěvuje víc než 50% Romů. Školy, kde je více než 30% studentů Romů, se stávají "romskými školami", rodiče neromských dětí přesouvají jejich děti do jiného zařízení. 

V zemi existuje několik významných romských vzdělávacích iniciativ, které realizují různé desegregační projekty v sedmi bulharských městech. Projekty jsou financovány z OSI Budapešť a REF. Studie ukazují, že romské děti, které se účastní, mají větší úspěchy v matematice a bulharštině v porovnání se svými vrstevníky v segregovaných školách. 

Ačkoli integrační strategie pro vzdělávací odstranění segregace měla být priorita, v praxi toto není viditelné. Proces odstranění segregace není zakotven v obecné politice ministerstva školství a není přítomen v jejich dokumentech. Tyto iniciativy se opírají jen o externí financování: například REF a OP EU. 

Volitelný předmět "Romský folklór" je iniciativou neziskové organizace ve spolupráci s několika obcemi. Cílem je zvýšit motivaci Romů chodit do školy a zapojit rodiče do vzdělávacího procesu. V rámci této iniciativy jsou děti seznámeny se životem a kulturou Romů. 

Výuka v mateřském jazyce - tento proces byl zahájen v roce 1992 ministerstvem školství, tato iniciativa však zůstala velmi omezená. 

Školní mediátoři - ve školním roce 2003 - 2004 působili v některých školách asistenti pedagoga. V 2005/2006 bylo 107 asistentů pedagoga v obecních školách v 17 okresech. Někteří byli jmenováni školami, jiní NNO v rámci různých projektů. Bohužel omezení rozpočtů a nedostatek aktivní politiky Ministerstva školství vedla k výraznému snížení jejich počtu. 

Kromě chudoby je dalším klíčovým faktorem nepravidelné docházky je většinou staré způsoby pedagogiky, i když existují kurzy pro profesní rozvoj učitelů, mnohé z nich nabízené NNO. Nejsou však součástí oficiálních školení učitelů. Mnoho učitelů uznává, že navzdory úsilí o zlepšení jejich znalosti mezikulturních vztahů mají nižší očekávání od romských studentů. To odráží obvyklé postoje bulharské společnosti jako celku, která stále ještě oponuje integraci dětí z menšin v oblasti vzdělávání.

Publikace

Projekt podpořen Európskou komisii